Publicita

Výzkum a vývoj inteligentních komponent pokročilých technologií pro plzeňskou metropolitní oblast (InteCom)

Registrační číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007267

Realizace projektu InteCom rozvíjí infrastrukturu a kapacitu pro aplikovaný výzkum a transfer znalostí v plzeňské metropolitní oblasti. Projekt je zaměřen na výzkum, vývoj a laboratorní ověření inteligentních komponent v aplikačních oblastech NIP I – „Pokročilé stroje a technologie pro silný a globálně konkurenceschopný průmysl“ a NIP II – „Digital market technologies“. Projekt bude rozšiřovat kapacity spojené s technologiemi segmentu Průmysl 4.0. Navržená inovativní řešení, konsultovaná odborníky ze spolupracujících firem, budou rozvíjet robotické, řídicí, diagnostické, rozhodovací a monitorovací technologie.

Cílem projektu InteCom jsou výzkumné a vývojové práce, které umožní urychlit transfer výsledků z teorie systémů, řízení, umělé inteligence a zpracování informací do inteligentních komponent řízení, monitorování, diagnostiky a rozhodování v pokročilých technologiích. Cílem je vyvinout a v laboratorních podmínkách otestovat IT technologie (převážně jako software nebo průmyslové digitální systémy) škálovatelné cenou a výkonovými parametry tak, aby výsledky mohly být efektivně využitelné i v malých a středních firmách. Výzkum přinese nové znalosti, nové metody a algoritmy zaměřené na jejich reálnou aplikovatelnost v průmyslu i ve veřejné sféře. Projekt navazuje na témata, při jejichž řešení již v minulosti dosáhl řešitelský kolektiv prokazatelně výborných výsledků, a to i v mezinárodním kontextu, anebo témata s osvojenými znalostmi, která se zdají být velmi perspektivní z hlediska svého uplatnění v praxi.

Zaměření výzkumu je rozděleno do třech výzkumných témat (VT):

VT1: Robotické a řídící technologie - VaV pokročilých metod řízení robotických, mechatronických a experimentálních systémů, nestandardních robotů pro speciální aplikace, spolehlivosti softwarových řídicích systémů a řízení pokročilých plazmových technologií.

VT2: Diagnostické a rozhodovací technologie - VaV diagnostických a rozhodovacích procesů zaměřených na technické a medicínské aplikace a na systémy automatického rozhodování v oblasti řečových a jazykových technologií. Rozvoj metod strojového učení a tvorba statistických a znalostních modelů pro podporu rozhodování.

VT3: Monitorovací technologie - VaV nových technologií monitorování řídkých událostí spojených s nestacionaritou signálů a nelineárními závislostmi v oblastech jako jsou rotační stroje, elektrické sítě a jejich blackoutové události, či monitorování prostorových dat a událostí.

Výsledky projektu budou směřovány k aplikacím ve výrobě, dopravě, energetice, zdravotnictví, veřejné správě, telekomunikacích a dalších oblastech lidské činnosti. Jejich úspěšné uplatnění v produktech a procesech konkrétních podniků a institucí významně posílí a rozšíří spolupráci výzkumného centra NTIS s aplikační sférou.

Projekt InteCom je financovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy z operačního programu EU Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzvy Předaplikační výzkum pro ITI plzeňské metropolitní oblasti.

Výzkumná spolupráce pro dosažení vyšší účinnosti a spolehlivosti lopatkových strojů (LoStr)

Registrační číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_026/0008389

Projekt LoStr je zaměřen na zintenzivnění spolupráce formou výzkumu, vývoje a laboratorního ověření metod a nástrojů pro zvýšení účinnosti a spolehlivosti lopatkových strojů, především parních turbín.

Projekt propojuje výzkumné kapacity centra Nových technologií pro informační společnost (NTIS) Fakulty aplikovaných věd, Katedry energetických strojů a zařízení (KKE) Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a firmy Doosan Škoda Power s.r.o. (DŠPW) v Plzni. Inovativní řešení společně zkoumaná a vyvíjená na všech zúčastněných pracovištích jsou laboratorně ověřována jak na stávajících zařízeních, tak na nově pořízené infrastruktuře u všech zúčastněných stran. Hlavní fokusace inovativního výzkumu metod a nástrojů pro zvýšení účinnosti a spolehlivosti lopatkových strojů spočívá v integraci dvou světů – „světa výpočtů a světa měření“.

Zaměření výzkumu je rozděleno do dvou výzkumných témat (VT):

VT1: Výzkum metod identifikace a validace vlivu těsnicích prvků průtočné části na stabilitu rotorů lopatkových strojů.
VT2: Výzkum metod pro analýzu vlivu odchylek geometrie průtočné části na účinnost a spolehlivost lopatkových strojů.

Výzkumné aktivity jsou cíleny na vybudování silného mezioborového týmu, který vyvine nové metody zaměřené na zefektivnění a upřesnění vývojových a projekčních prací na průtočné části lopatkových strojů. Metody zahrnují nové postupy identifikace a validace vlivu těsnicích prvků průtočné části na stabilitu rotorů lopatkových strojů a umožňují komplexnější řešení problémů souvisejících s dynamikou rotorů s cílem predikovat a předcházet jejich nestabilnímu chování. Relevantní je výzkum reprezentace statického a dynamického odchylkového modelu geometrie průtočné části od nominálně projektované, který je získán v kombinaci s 3D měřícími postupy, a jeho důsledky na proudové parametry a účinnosti navrhovaného stroje. Záměrem je zvýšit spolehlivost a životnost rotorových soustav a zároveň zajistit jejich maximální účinnost.

Projekt LoStr je financovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy z operačního programu EU Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzvy Dlouhodobá mezisektorová spolupráce.

Aplikace moderních technologií v medicíně a průmyslu (AMTMI)

Registrační číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007280

Projekt je zaměřen na posílení translačního výzkumu a řešení biomechanických problémů spojených s klinickou a průmyslovou praxí. Primárně se projekt orientuje na doplnění a provázání výzkumných aktivit a zapojení nových modalit. Vlastní propojení se odrazí na vytvoření podmínek pro excelenci v aplikačním a translačním výzkumu, a to v oblasti přístrojové, metodické a personální.

Spojením technických a lékařských výzkumných týmů vznikne mezioborový tým, který přispěje ke spolupráci s regionální podnikovou sférou zahrnující nemocnice, rehabilitační zařízení, protetická pracoviště a komerční firmy. Hlavními přínosy budou virtuální modely tkání a lidského těla pro klinickou a průmyslovou praxi.

Cílem projektu je vytvoření matematicko-experimentálního modelového modulu a software, který umožní využití anamnéz pacienta pro vytvoření „pacient-specific“ modelu na základě dostupných klinických vyšetření. Proto je třeba hlouběji pochopit zákonitosti perfúze tkání (orgánů) ve vztahu k mikrostruktuře vaskulárního systému a k typům patologických změn. To umožní vytvoření referenčních modelů (perfúze, regenerace, hemodynamika, kosti) adaptovatelných na konkrétní pacienty včetně citlivostní analýzy a identifikace parametrů v návaznosti na klinická vyšetření. Tím se zpřesní diagnostika pacienta a zrychlí se rozhodování lékaře o léčebném postupu (chirurgický zákrok, konzervativní léčba atd.). Dalším cílem je vyvinutí metodiky modelování rizikových hemodynamických stavů a implementace klinických dat v simulacích proudění krve (personalizace modelů).
Cílem je získat podrobný a přesný popis mikrostruktury tkání (orgánů) a kvantifikovat mechanické vlastnosti tkání (modul pružnosti, mezní napětí, deformace). Dalším cílem je určení korelace mezi mechanickou odezvou tkáně a její mikrostrukturou, tj. vytvoření komplexního popisu chování tkáně propojující pohled makro a mikroskopického hlediska.
Cílem projektu je zpřesnění virtuálního modelu člověka na bázi multi-body systémů a konečných prvků. Významným přínosem je zpřesnění škálování modelu z hlediska základních antropometrických parametrů (párování částí těla s ochrannými a protetickými pomůckami). Společenským přínosem projektu je zlepšení kvality klinické praxe v oblasti rehabilitace a snížení rizika poranění člověka při extrémním zatížení.
V rámci projektu bude vyvinut prototyp integrovaného interoperabilního systému pro přenos a zpracování medicínských dat, který umožní vytvořit rozsáhlou prospektivní databázi komplexních dat a znalostí. Na základě těchto rozsáhlých dat bude možno uskutečnit celé spektrum metod dataminingu k získání nových znalostí a obohacení možností současné klinické diagnostiky.

Výzkumný projekt je řešen ve spolupráci Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a Univerzity Karlovy, Lékařské fakulty v Plzni (LFP). Za ZČU vstupují do projektu dvě její součásti, a to FAV s výzkumným centrem NTIS a výzkumné centrum NTC.

Projekt AMTMI je financovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy z operačního programu EU Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzvy Předaplikační výzkum pro ITI Plzeňské metropolitní oblasti.